Přinášíme informace z budoucnosti

Geneticky editované plodiny budou podléhat přísným předpisům

26. Červenec 2018 | | Jiří Větvička

Geneticky editované plodiny bduou podléhat stejně přísným předpisům jako běžné geneticky modifikované organismy (GMO), nejvyšší soud v Evropě o tom rozhodl dne 25. července 2018.

Rozhodnutí vydané Soudním dvorem Evropské unie (ESD) v Lucemburku je prohrou pro všechny zastánce geneticky upravených plodin, včetně vědců. Doufali, že organismy vytvořené pomocí přesných technologií pro úpravu genů, jako je CRISPR-Cas9, by mohly být vyňaty z existujícího evropského práva, které omezilo výsadbu a prodej geneticky modifikovaných plodin. Místo toho ESD rozhodl, že plodiny vytvořené pomocí těchto technologií podléhají směrnici z roku 2001

"Je to velmi důležitý a přísný rozsudek," říká Kai Purnhagen, právní vědec na Wageningenově univerzitě v Nizozemsku, který se specializuje na evropské a mezinárodní právo. "Znamená to, že pro všechny nové potraviny vytvořené pomocí CRISPR-Cas9 musíte projít dlouhým schvalovacím procesem Evropské unie. To pravděpodobně zabrání investicím do výzkumu plodin vytvořených pomocí těchto nástrojů v EU. Z praktického hlediska si nemyslím, že to bude pro podnikání vůbec zajímavé," dodává.

Rozhodnutí jako “velké zklamání" vidí Nigel Halford, který pracuje jako genetik v Rothamsted Research ve Velké Británii. "Techniky pro editaci genů budou nadále využívány jako výzkumný nástroj při vývoji plodin, ale pochybuji o tom, že společnosti v Evropě budou mít chuť k dalšímu rozvoji. Nebudou investovat do technologie, o které se domnívají, že nebude mít komerční uplatnění," říká Halford.

Ekologická organizace Přátelé Země rozhodnutí soudu uvítala a ve svém prohlášení rovněž vyzvala k tomu, aby byly všechny výrobky vyrobené pomocí úpravy genů regulovány, posuzovány z hlediska jejich vlivů na zdraví a životní prostředí a označeny.

Směrnice EU z roku 2001 se týká úmyslného uvolňování GMO do životního prostředí a byla zaměřena na druhy, do nichž byly vloženy celé geny nebo dlouhé úseky DNA. Zákon osvobozuje organismy, které byly modifikovány technikami mutageneze, jako je např. ozáření, ale nepřidávají cizí genetický materiál.

Mnoho pěstitelů rostlin a vědců tvrdí, že techniky genové úpravy, jako je CRISPR-Cas9, by měly být považovány za mutagenezi, stejně jako ozařování, protože zahrnují změny v DNA, ale nikoli vkládání cizích genů. Evropský soudní dvůr však dal za pravdu odpůrcům GMO a ve svém rozsudku rozhodl, že z těchto povinností jsou osvobozeny pouze techniky mutageneze, které "byly konvenčně používány v řadě aplikací a mají dlouhou historii bezpečnosti". Organismy vytvořené za použití technik mutageneze vyvinutých po roce 2001 - včetně editace genů - nejsou vyňaty ze směrnice.

"Toto rozhodnutí bude mít špatný vliv na výzkum, stejně jako už 15 let zpomaluje výzkum legislativa proti GMO," říká rostlinný biolog Stefan Jansson. Podle něj geneticky editované plodiny z evropských výzkumných laboratoří nezmizí, ale obává se, že dojde k omezení financování jejich rozvoje. "Pokud nemůžeme vyrobit věci, které společnost považuje za užitečné, pak je pravděpodobné, že nás nebudou financovat."

Zdroj: https://www.nature.com/articles/d41586-018-05814-6